|
|
Social Media and their Influence on Democratic Elections
Khyzhniak, Veronika ; Žouželková Bartošová, Marie (oponent) ; Froehling, Kenneth (vedoucí práce)
Progress in online technology has greatly improved the way how people all over the world can communicate with each other. Social networks greatly facilitate live communication not only for ordinary people but also for representatives of the legislative power. With the help of social media, politicians can promote their political campaign, advertise their party and, thanks to this, quickly and economically gain supporters. The 2016 US presidential elections highlighted the importance of social media communication on democratic elections worldwide. The aim of the thesis is to study different forms of social media. The project deals with the impact of Twitter and Facebook in the 2016 USA election and describes the way candidates were using it during the race.
|
|
|
Rhetoric of US Foreign Environmental Policy: Case Study of the Paris Agreement
Štěpařová, Tereza ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Pařížská dohoda představuje přelomovou mezinárodní dohodu o ochraně životním prostředí, které byla věnována rozsáhlá politická, novinářská a akademická pozornost, a Spojené státy americké hrály v procesu vyjednávání klíčovou roli. Tato práce předkládá ucelený přehled faktorů, které mohou ovlivnit přístup USA k mezinárodní environmentální politice, a zaměřuje se na podrobnou analýzu rétoriky amerických federálních politických elit k tématu Pařížské dohody, přičemž srovnává dvě časová období - druhé funkční období presidenta Baracka Obamy, a období administrativy Donalda Trumpa. Analýza prokazuje silné propojení politické ideologie se stranickou příslušností a významný vliv vysoce polarizovaného systému dvou politických stran na environmentální rétoriku USA. S použitím Putnamovy teorie two-level game však případová studie také ukazuje, že i demokratičtí politici přistupovali v určitých případech k otázce Pařížské dohody pragmaticky v tématech jako jsou americká ekonomika, hospodářský růst nebo vedoucí postavení USA v mezinárodní politice. Tato práce představuje rétorické přístupy, v nichž se stranická a ideologická polarizace odráží v tom, jak jsou témata související s Pařížskou dohodou rámována a prezentována, nikoliv jaká témata jsou vybrána a rétoricky pokryta, protože bez ohledu na to, zda jde o...
|
|
| |
|
|
Porovnání nastolování agendy Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách 2016 a 2020
Kratschmer, Adam ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Význam sociálních médií v politice USA stoupá a ovlivňuje to, o čem novináři píší, což ovlivňuje to, co čtenáři považují za důležité. Během posledních prezidentských voleb se Twitter stal pro Donalda Trumpa významným komunikačním nástrojem. Diplomová práce v první části zkoumá Trumpovu komunikační strategii na Twitteru během obou prezidentských voleb v letech 2016 a 2020. Jsou analyzovány konkrétní nástroje Twitteru, které mohly ovlivnit výsledný počet reakcí. Větší počet reakcí na tweetech zapříčiňoval, že se častěji dostávaly k novinářům, kteří o obsahu informovali své čtenáře, čímž Trumpův účet získával více pozornosti. V druhé části je zkoumán efekt intermediálního nastolování agendy mezi nejvíce cirkulovanými americkými deníky a Trumpovými tweety a ve vybraných médiích je během obou prezidentských kampaní sledováno, jak často bylo na Trumpa a jeho twitterový účet odkazováno. Za pomocí kvantitativní obsahové analýzy bylo zjištěno, že využívání twitterového účtu se během kampaní výrazně odlišovalo a různé nástroje získávaly jiné reakce. Ukázalo se také, že existují společná témata, ale také témata velmi odlišná. Při porovnání zmínek bylo zjištěno, že Trump i jeho twitterový účet byl výrazně méně zmiňován ve druhé kampani než v předchozí.
|
|
|
Nekonečná válka: Komparace tří administrativ amerických prezidentů ve válce v Afghánistánu
Seemann, Šimon ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Nekonečná válka: Komparace tří administrativ amerických prezidentů ve válce v Afghánistánu" analyzuje a následně porovnává politiky administrativ George W. Bushe, Baracka Obamy a Donalda Trumpa vůči válce v Afghánistánu, mezi roky 2001, až 2021. Je kladen důraz na aspekty, které ztěžovaly, až znemožňovaly snahy Spojených států vybudovat silný stát, který by byl schopen samostatného fungování. Cílem bakalářské práce je vytvoření uceleného obrazu toho, jak se jednotlivé administrativy stavěly ke konfliktu v Afghánistánu, jak jednaly a co jim stálo v cestě k úspěšnému zakončení mise. Prostřednictvím podrobného náhledu na všechny tři politiky se práce pokouší nalézt odpovědi na stanovené výzkumné otázky, zjistit, jaké jsou hlavní aspekty neúspěchu jednotlivých administrativ ve válce v Afghánistánu a nalézt možné podobnosti. V prvních třech kapitolách se práce věnuje popisu vizí, strategií a jejich následné implementaci v konfliktu. Každá z administrativ ke konfliktu přistupovala odlišným způsobem, který se často během jejího působení měnil a posouval v závislosti na vývoji konfliktu. Poslední, čtvrtá kapitola pak odkrývá realitu konfliktu v odlišném světle, díky zveřejněným vládním dokumentům a věnuje se důvodům, které vedly k neúspěchům administrativ v konkrétních odvětvích jejich snah.
|
|
|
Fenomén soudobého populismu a Donald Trump
SOUKUP, Karel
Nejprve se ve své bakalářské práci zaměřím na objasnění pojmu soudobého populismu, představím politické definice tohoto termínu, koncepty. Následně se pokusím popsat populismus v jednotlivých etapách: populismus v předvolební kampani, ve vládě a případně po ukončení mandátu. Popíši charakteristické rysy, populistickou rétoriku, argumentaci, chování a mnoho dalších aspektů, kterými disponují populističtí politici. Některé aspekty uvedu přímo na příkladech světových, evropských i českých politiků. Ve druhé části bakalářské práce se pokusím analyzovat amerického politika Donalda Trumpa a budu na příkladu jeho politického působení aplikovat teorie studované v první části práce.
|
|
|
Snahy o federální reformu americké policie během vlády Baracka Obamy a Donalda Trumpa
Kraus, Daniel ; Mertová, Viktorie (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Policejní práce je ve Spojených státech velmi kontroverzním tématem. Kritici tvrdí, že policisté pravidelně zneužívají své pravomoci a beztrestně tyranizují občany, zejména Afroameričany. Lidé opačného názoru se domnívají, že zprávy o policejní brutalitě jsou přehnané a že obvinění z rozšířeného rasismu v amerických policejních složkách jsou jednoduše neopodstatněná. Světu se po smrti neozbrojeného Afroameričana George Floyda v roce 2020 částečně ukázalo, - společností. Během nepokojů byl prezident Donald Trump často předchůdcem Barackem Obamou, který čelil podobné situaci v roce 2014 důsledku toho vydal několik rozsáhlých policejních reforem. Trump nakonec rovněž nucen přistoupit k policejní reformě. Ve stejnou dobu připravovali demokratičtí senátoři komplexnější a legislativně silnější návrh policejního zákona. Tato práce se zabývá těmito policie. Jeho cílem je analyzovat všechny federální policejní reformy, k nimž došlo během funkčních období těchto dvou prezidentů. Sekundárním cílem této práce je prostřednictvím této analýzy vyobrazit rozdíly v přístupech obou prezidentů.
|
|
|
Prezentace výsledků amerických prezidentských voleb z roku 2020 v médiích
Hegerová, Lucie ; Konrádová, Marcela (vedoucí práce) ; Skalický, Matěj (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o tom, jak čtyři vybraná americká média - The New York Times, Washington Post, CNN a FOX News informovala o výsledcích amerických prezidentských voleb z roku 2020. Tyto volby byly svými okolnostmi (pandemie Covidu-19) průběhem i následným konflikty ohledně jejich výsledků v mnohém specifické. Tento text se zaměřuje zejména na témata, o kterých jednotlivá média ve spojitosti s volbami informovala a také možný vztah mezi jejich politickou inklinací a způsobem, jakým informovala o jednotlivých kandidátech. Za tímto účelem byla využita kombinace kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy, která umožnila nashromáždění dostatečného množství dat pro komparaci a zároveň zachycení latentních významů a zásadního kontextu. Autorka vycházela z několika základních mediálních teorií, zejména potom normativní teorie médií a teorií věnujících se účinkům médií, konkrétně těm souvisejících se zpravodajstvím a publicistikou. V práci je také popsán americký mediální trh a proces volby prezidenta USA a jeho funkcí, jež jsou kontextem důležitým pro pochopení role médií při informování o výsledcích voleb a politické situaci v zemi. Výsledkem práce je shrnutí základních událostí týkajících se boje o výsledky voleb a jejich zobrazení a také porovnání rozdílných interpretací ve zkoumaných...
|
|
|
(Dis)kontinuita německo-amerických vztahů během éry Donalda Trumpa
Polák, Patrik ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německo-americkými vztahy během éry Donalda Trumpa, tedy během kampaně před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 a zejména během výkonu mandátu 45. prezidenta USA. Zabývá se otázkou, jak se konkrétně změnily vztahy v jednotlivých politických sektorech, s přihlédnutím k minulosti dané problematiky. Práce je empirická analýza a klade si za cíl potvrdit, či vyvrátit tezi, že navzdory politickému rozchodu, státy dále spolupracovaly ve vojensko-bezpečnostní oblasti a na kooperaci mezi armádami zemí neměly špatné politické vztahy skoro žádný vliv. Zhoršené vztahy mezi USA a SRN nebyly v euroatlantické oblasti výjimkou, neboť ve vztazích většiny západoevropských států a USA došlo ke zhoršení, ale ne tak výraznému, jak v případě USA a Německa. Ve vztazích mezi SRN a USA došlo zřejmě k největšímu rozkolu od počátku moderních vztahů mezi státy, tedy od roku 1949. Politický rozchod byl vzájemný, Německo bylo jednou z hlavních zemí Trumpovy kritiky a německá politická scéna, s výjimkou AfD, se zcela neztotožňovala s politikou Donalda Trumpa. Na druhou stranu, pokračovala vojensko-bezpečnostní spolupráce a na kooperaci mezi armádami neměl politický rozchod skoro žádný vliv. Teze práce byla tedy potvrzena.
|
|
|
Vliv Trumpovy politiky na Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda a U.S. Agency for Global Media
Mužíková, Natálie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem Trumpovy politiky na americké vysílání do zahraničí. Cílem práce bylo objektivní zhodnocení vlivu a role Trumpovy politiky na nezávislou Agenturu pro globální média (USAGM) a na Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). V bakalářské práci je stručně popsána historie a vývoj RFE/RL a USAGM. Dále je v práci rozebrán vztah Donalda Trumpa s médii, ve kterém sehrál důležitou roli Stephen Bannon. Následující část práce přibližuje postavu Michaela Packa spolu s kontroverzemi, které vyvolala již jeho nominace a především následné působení ve funkci ředitele USAGM. Výsledkem zkoumání je, že i přesto, že změny provedené generálním ředitelem USAGM Michalem Packem byly zásadní a krátkodobě agenturu paralyzovaly, tak nástupem nové administrativy byly většinově zvráceny. V závěru je zdůrazněna myšlenka ovlivňování médií, která je v současnosti velice aktuální a otázka budoucnosti samotné agentury a radiových stanic. V bakalářské práci jsou využity postupy kvalitativního výzkumu, analýza existující literatury a také syntéza.
|
host ::
RSS.